Před dvěma lety když jsem byl v Gruzii poprvé a zažil tam to, co jsem tam zažil, tak jsem si slíbil, že se brzy vrátím. Svérázná země plná super lidí a nádherných míst. V úterý 12.8. nás ( já a Adrian z Francie a Ivet z Čech, se kterými jsem se potkal v Trabzonu) na korbě nákladáku dovezl Kalid, kterého jsme stopli 20km od hranic, na Turecko-Gruzínské hranice. Adrian mi řekl, že má o týden propadlá Turecká víza a snad to nebude takový problém. No zaplatil jen 150€ pokutu :-) . Takhle nasranýho člověka už jsem dlouho neviděl. Pak jsme přešli ke Gruzíncům a vyčkali si 34min. ve frontě na víza ( Češi je mají zdarma). Konečně jsem tu, po 2 letech opět v Gruzii. Vzali jsme maršutku a vydali se do Batumi. Město milionářů a plné neuvěřitelných kýčovitých staveb. V Batumi hostelu nám řekli , že mají plno, ale bábuška nám poradila homestay u jednoho pána a na rozloučenou jsme s ní dali panáčka palenky Čača. Byt byl neuvěřitelně luxusní. Dali jsme sprchu a vyrazili na boulevard k moři, kde jsem se za pár hodin vylil jak váza :-) , ale mělo to velké pozitivum v podobě velkého zážitku,protože při bouřce se k nám pod deštník schoval pán s živým orlem a dal mi ho na ruku, no neuvěřitelně mi pařátkama sevřel ruku. Další den jsme vyrazili do města Borjomi, které je známé svými lázněmi. My jsme navštívili jen ty venkovní a to zas takovej odvaz nebyl. Byl čas vyrazit do hlavního města Tbilisi, kde jsme strávili 4 dny. Město samo o sobě je hezké a zajmavé , ale fakt špinavé a přeplněné autama. Navštívili jsme od všech kostelíků přes muzea, prezidentský palác, lázně až po hrad. Ubytovali jsme se v Georgia hostelu a už od první chvíle jsem z toho měl divnej pocit. Cena byla 4 eura VČETNĚ večeře a vína po celý večer. Hostel je situovanej na rušné silnici a vevnitř to vypadalo jak v kriminále, pokoje bez oken, tragický sprchy a ty matrace na postelích? Moje nervy, nakonec jsme se tu ubytovali kvůli zážitku a pravdou je, že pokud člověk nepozná to nejhorší, tak nemůže vědět co je nejlepší. Ráno jsme vyrazili maršutkou do velice významného města Mtsketa, které není nikterak veliké, ale jsou tu nejvýznamnější a nejstarší kostely v Gruzii. Udivilo mě, jak se to tu za ty dva roky hrozně změnilo. Vše zrekonstruované, každý druhý barák je hotel nebo krám s potravinami, krásné veřejné osvětlení a celkově to ztratilo nádech té vesničky a teď už se tu jen počítají penízky. Bylo 36 stupňů, tak jsme se šli s místníma koupat do řeky, která byla v ten den osvěžující. Odpolední návštěva všech tří kostelů měla dva neskutečné zážitky. První byl pokec a fotka s hlavním mnichem a druhý, že jsme byli svědky, když křtili malého klučinu, kde byla přítomna jeho velká rodina. Večer jsme pokecali s paní domací o všem možným a překvapilo mě , že si mě pamatovala, když jsem tu bydlel před dvěma rokama. Na dobrou noc nám udělala kakao :-) . Další den jsme vyrazili do Tbilisi a odtud Jeepem do horského městečka Kazbegi. Po 3 hodinách jsme vystoupili na náměstíčku a odklopili nás nahaněči na ubytování. Našli jsme fajn homestay za 6 €. Jsem překvapenej neuvěřitelným počtem turistů a ještě víc mě dostalo, že u Trinity church budují restauraci. Gruzie ztrácí svou ráznou tvář tvrdé země a stavá se to tu ohromným byznysem a turismus pomalu ale jistě zničí i tuhle zem. Druhý den jsme vyrazili k Betlemi hut , která je v 3654m.n.m. směr na vrchol Kazbegu a to je celkové převýšení o 1900 metrů. Cestou jsme potkali 7 koní, který si jen tak pobíhali po horách a krmili jsme je sušenkama :-). Když jsem spal ve stanu u Betlemi hut před dvěma lety, tak jsem tu byl sám, teď tu bylo přes 60 lidí v desítkách stanů. Cesta nahoru 6 hodin a dolů 4 a půl. V Gruzii se vyrábí výborné víno, takže byl čas vyrazit na východ země, kde se pěstuje. Začali jsme ve vesnici Signagi, které je jedno z nejzajmavějších měst východu Gruzie. Nachází se na vrchovině této oblasti a výhledy do okolí jsou fascinující. Městečko je skoro celé zrekonstruované a dobře udržované. Na autobusáku se nás ujala bábuška, která nás zavedla do svého paláce, kde jsme se ubytovali za 6 €. Byla tak nadšená, že nás zavedla do sklepa, kde jsme s ní popíjeli víno a pálenku z vína (Chacha). Poradila nám ať se jdeme vykoupat do Holy Springs ( lázně ), že je to fajn zážitek. Po 2km a několika schodech jsme u takového mini kostelíčku, před kterým stálo několik desítek lidí a dvě jeptišky, které to tu celé řidily. Fungovalo to tak , že jste se zapsali a když jste přišli na řadu, tak vás pustily dovnitř. Ženy zvlášť a muži zvlášť, vždy max. 5 lidí. Za vstupní záclonou byla tma a místní kluci mi řekli ať se svléknu a nandám na sebe bílý hábit, který už byl mokrý a použitý tisíce lidma předemnou :-) . Poté jsme se po jednom střídali v koupání v mramorovém bazénku 2x1m. Po několika minutách, když už jsem se klepal zimou jsem vylezl ven a místní kluci říkali, že se nesmím otřít ručníkem a ani ničím jiným. Tak jsem se mokrej oblékl do suchých věcí :-) a vyšel ven. Byl to neuvěřitelný zážitek a nejvíc to umocňovala ta tma vevnitř. Večer jsem to završil pár skleničkama místního "černého " vína s výhledem na osvětlené město. Byl čas navštívit i Telavi, největší město východu. No o kráse a zajmavosti se mluvit nedá , tak jsme po pár hodinách vyrazili do Kvareli, kde to dobře znám. Po ubytování jsme vyrazili na místní hezkej koupák, ten den bylo 37 stupňů, tak tam bylo docela narváno. Po cestě domů jsme šli na degustaci do největšího vinařství Kimzmarauli, kde po výborné degustaci nás provedli celým vinařstvím a celou výrobnou. Fantastický zážitek. No co vám budu vyprávět, jak probíhal večer. Další den mi nebylo do skoku, ale i tak jsme vyrazili do vinařství Khareba, které vlastní 3 bratři. Vše je přepychově zařízené a velkým zážitkem je se procházet po ohromném pozemku, který skýtá několik altanů na odpočinek. Všechno vyrobené víno je uschované v tunelu, který je vybudován do hory. Chodby jsou celkově 7.7km dlouhé a všude jsou láhve nebo sudy ( tanky )s vínem. Po exkurzy jsme vyjeli výtahem do restaurace a na rozhlednu. Neskutečný zážitek tohle vinařství. Pomalu ale jistě je čas se rozloučit s Gruzií a nočním vlakem do hlavního města Arménie Yerevanu.
luboskovac.blog.cz
Zajmavosti : Gruzie je naprosto nádherná a osobitá zem. Nejvíce mě zaujala jejich pestrá kuchyně a vín plus nádherné hory. Lidi jsou moc pohostinní, ale tahle zem už má jen pár let než-li jí zničí turismus.
Plus: Nádherné hory, levná zem, skvělé jídlo, pivo a víno, fajn lidi a moc hezké holky.
Minus: S angličtinou nepochodíte( jen ruština) , hodně odpadků,
Útrata : 411 lari (4900 kč) za 13 dní